Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě

Jak můžeš být tak krutá,
copak nemáš kouska citu v těle?

Tu kytáru jsem koupil kvůli Tobě,
a dal jsem za ní celej tátův plat,
ta, dávno ještě byla ve výrobě
a Já už věděl, co Ti budu hrát.

To ještě rostla v javorovém lese
a jenom vítr na to dřevo hrál,
a já už trnul, jestli někdy snese,
žár, který ve mně denně narů stal.

S tou kytarou teď stojím před tvým domem,
měj soucit aspoň k tomu javoru,
jen kvůli Tobě přestal býti stromem,
tak už nás oba pozvi nahoru,
pozvi nahoru, pozvi nahoru.