Z tvého dechu cítím děj všech věcí budoucích

Z tvého dechu cítím děj všech věcí budoucích
jsi úchvatná a žhavá i bez zrcadla našich vin
plakalas nad krásou noci,když se proměníš
naše znamení je úsvit a tělo nemá stín.
Osud kreslí obrazy na plátna našich těl,
měsíc probouzí se a odnáší smutnou beznaděj
bolest je jen bolestí bez příčiny a vin
zase cítím jak se ztrácím tobě a tvým nadějím.
Hledal jsem tvé znamení v těch mrtvých zahradách
tam za alejí křížů a na zvonech katedrál
čekám až se budem spolu toulat věčností
přebrodil jsem moře času a ty jsi mé vítězství.
Zbožnovaná lásko temná z hrobu přicházíš
na tvém těle krajky černé,když své šaty odložíš
jsi tajemná a svůdná,když se nahá procházíš
pokojem,kde rakve jsou ti ložem svatebním.
Cítím horký polibek,chci líbat tvoji tvář
s tebou tančit temný sabbating,odložit svatozář
jsi má gotická víla,mé temné prokletí
můj utajený anděl noci a žhavé vzplanutí.