Vejdem. Nenapovídej (1982)

.Počkej, pojď se mnou a neptej se kam to jdeme,
hned jak tam dojdem mi řekneš tak tohle chceme,
počkej, pojď se mnou a vydrž a nevyzvídej, sama uvidíš.
Je to chrám lásky jen prostor a fantazie,
stromy se klenou a člověk tam maličký je,
budem se tam spolu mít jako v ráji.

R.Vejdem, tak jako slunce vejdem
a v úžasu tam dlouho, moc dlouho budem stát,
vejdem, tak jako slunce vchází
a bude po nesnázích a budu tě mít rád.

2.Promiň, že z chrámu je místnost a suterénní,
není tu klenba a prostor tu taky není,
nebreč, tak nebreč a věř mi, co za bydlení z toho udělám.
Z beden od rajčat ti stvořím dva noční stolky,
svedu sem vodu i kdybych to dělal roky,
tady se budeme mít jako v ráji.