Blázen

Tolik kolik je mi teď už mi nikdy nebude

vteřina za vteřinou ukrajují můj pecen chleba

neklepej na dveře posečkej chvíli můj osude

ještě tolik věcí udělat je třeba

ještě tolik věcí udělat je třeba



Staré ženy nosí haleny z šedého batistu

a když je pánská volenka sedí samy v rohu

kulhavý taneční mistr obrací list po listu

ještě tolik věcí dělat mohu

ještě tolik věcí dělat mohu



Řeka se prodírá koryty a slepými rameny

a pak se v moři doširoka rozprostírá

je čas rozmetávat kameny

a je čas ty kameny sbírat



Rodina sedí v trávě směje se a snídá

je to rodina šťastného malíře Vojkůvky

najednou přilétá straka a žena říká Vida

podívejte děti nese borůvky

podívejte na ni nese borůvky



Tohle co se děje teď už se nikdy nestane

hromničkou na našich hrobech budou naše knihy

vůně milujících se těl jednou ráno vyvane

z té nekonečné tíhy

z té nekonečné tíhy



Napsal jsem dopisy a rozeslal ty dopisy a čekám

s monogramem tiché naděje na poslední řádce

je čas kráčet odněkud někam

a je čas někam se vracet 	

  	Ze svého diáře vyškrtávám první umřelé

na třídě Svobody stojím s rukama svěšenýma

mladinké ženy kolem pletou svetry pro své manžele

aby jim nezabylo zima

aby jim snad nezabylo zima



A mně je den ode dne noc od noci stále více chladněji

v průvanech věků mizí mé roky rozmařilé

tohles mi neprozradil Sudvěji ach Sudvěji

že jednou přijde ona chvíle

že jednou přijde ona chvíle



Z mlhy u cesty se vynořili dva bílí bůvoli

něco jim zpívám ale můj hlas zní tak cize

je čas zasévat na poli

a je čas na poli sklízet



V podloubí šternberského hradu u stěny je lavice

sedám si na ni a malíř přináší mi kávu

a v druhé ruce nový obraz jménem Svatá trojice

Bůh na něm snídá borůvky a zrzavou má hlavu



Není ta káva příliš silná? ptá se jeho paní

Ach kdyby manžel nebyl blázen tak jsme dávno bohatí

a malíř Libor směje se a nade mnou se sklání

Co jednou namaluješ to se neztratí

co namaluješ to se neztratí



Tolik kolik je mi teď už mi nikdy nebude

vteřina za vteřinou ukrajují můj pecen chleba

neklepej na dveře posečkej chvíli můj osude

ještě tolik pláten udělat je třeba

ještě tolik písní udělat je třeba